Kameraman Vykoupení z věznice Shawshank nesnáší nejikoničtější snímek filmu. Vězeňské drama z roku 1994 je opakovaně chváleno jako jeden z nejlepších hollywoodských filmů všech dob, získal 7 nominací na Oscara, ale nedokázal sbírat ani jeden z nich.
Přes nedostatek oscarových vítězství si Shawshank v průběhu času udržel značné pokračování, pevně se udržel na prvním místě mezi 250 nejlepšími filmy IMDb všech dob a upevňoval se jako nejúspěšnější film kariéry režiséra Franka Darabonta. Do své dva a půlhodinové doby běhu film nabalil spoustu emocí, což je pravděpodobně hlavní důvod jeho popularity. Poté, co byl neprávem odsouzen za zabití své manželky, je bývalý účetní Andy Dufresne (Tim Robbins) poslán do vězení, kde se setkává s každodenními hrůzami uvěznění, a spřátelí se s pevnou posádkou odsouzených, včetně Red (Morgan Freeman). Ve filmu je řada nezapomenutelných momentů a záběrů, které se často zabývají tématy ztráty, izolace, přátelství a samozřejmě vykoupení.
Pokračujte v posouvání a pokračujte ve čtení Kliknutím na tlačítko níže spustíte tento článek v rychlém zobrazení.
Začněte hned
Ve skutečnosti má film takovou setrvačnou sílu, že i ti, kdo jej ještě neviděli, pravděpodobně rozpoznají jeho ikonický obraz muže v dešti, který rozpíná ruce k nebi. Scéna přichází jen několik okamžiků poté, co Andy unikl z vězení, a je to pro diváky i Andy hluboce katarzní. Přestože je tato scéna tak milovaná, společnost Games Radar uvedla, že Roger Deakins, kameraman filmu, to nevydrží. Deakins si vyčítal, že má pocit, že dotyčný výstřel přesvětil, a tak to řekl o slavných obrazech:
“That’s one of those ones that I hate, because I over-lit it. In the script, it was a much longer sequence. Andy comes out of the sewer pipe, goes to the river, crosses the field and there’s a whole sequence where he gets on the train. In our schedule, we only had a night to shoot the whole thing and it was like, ‘That ain’t gonna happen.’ So we shot him coming out of the tunnel, and struggling up the river. By the time we got all the equipment there, we did that high shot and ended on that. Because it was a good way to shorten that whole sequence. It actually works much better than the extended sequence would have done.”
Fanoušci Shawshanku pravděpodobně nebudou vůči scéně tak kritičtí a pro všechny Deakinsovy rozhovory o nadměrném osvětlení tak stěžejního momentu to zjevně nijak významně nepoškodilo úspěch filmu ani zachování moci. Vzhledem k tomu, že Deakins byl nominován na Oscara za svou kinematografii na Shawshank, je zřejmé, že kritický názor nevypadá, že by měl zášť nad tím, jak bylo zacházeno s osvětlením, což by mohlo být pravděpodobně považováno za nejdůležitější bod filmu. Deakins se jeví jako umělec, který je jeho nejhorším kritikem. Shawshank byl některými popsán jako dokonalý film, a ačkoli by s tím Deakins mohl nesouhlasit, nelze popřít, čeho film dosáhl a co pro mnohé znamená.
Nestává se často, že by se někdo, kdo se podílí na filmu tak velkém, jako je Shawshank, otočil a vystrčil díry ve svém vlastním zapojení a příspěvcích k němu. Zároveň není neslýchané, že filmaři nemají rádi sledování své vlastní práce, protože mají pocit, že v ní vidí příliš mnoho chyb. To by mohl velmi dobře platit o Deakinsovi, ale doufejme, že oscarový kameraman stále chápe, že i přes to, co může cítit ke své práci na Vykoupení z věznice Shawshank, desetiletí obdivů a opakovaných zhlédnutí dokazují, že jde o film, který si udrží sílu bez ohledu na to, jak je některá z jejích scén osvětlena.